Recenze

Michaela Č.

Ráda bych k ní sdělila, že je zde dáno do myšlenek a slov, to co cítím ve svém srdci a v duši a co žiji již několik roků. Pravdivá slova jsou doplněny nádhernými fotografiemi-momenty, které nás obklopují každý den. Stačí se jen ztišit a vnímat tyto zázraky Života. Děkuji s úctou, že se tato knížka dostala ke mně. Je úžasná!!! Doporučuji ji všem, kteří hledají.... a nejen těm. S Láskou Michaela Číhalová, studentka Života ❤

Michala Š.

Knihu jsem s chutí přečetla. Jsou tam krásná a moudrá slova, která jsou mi velmi blízká. Hlavně mému srdci, mé duši. Bude to vzácný knižní poklad do knihovny či na noční stolek. 

Silvie Š.

Kniha na mě působila lehce, jako bych ji četla na obláčku. Je to kniha, co otvírá oči. Že život je takový, jaký si ho udělá každý sám za sebe a pro sebe.

Kristýna H.

Pohlazení po duši, milá slova...úsměvy...naděje. Nechte si knížku na nočním stolku a ráno po probuzení do ní nakoukněte. Pak ji pohlaďte. Víte, že den bude krásný, ačkoliv vás bude možná zrovna čekat těžká zkouška. Protože víte, že Slunce vždycky nakonec vyjde. Že VY to zvládnete. A za to, že tu jsme, každé ráno DĚKUJI. Ať se tato kniha stane vaší motivací.

Lucie Anabel Hemalová, www.jinadimenze.cz

Kniha Když duše promlouvá, jde do hloubky každého z nás. Nespokojenost se sebou samým a nevíra v sebe je všedním chlebem spousty lidí. A pokud něco chtějí změnit a současně se bojí, tahle kniha jim ukáže, že není čeho se bát. Neboť o každého z nás je postaráno. Je potřeba naslouchat hlasům srdce. Všechna slova v knize mají až kouzelnou energii, od které se člověk nechce vzdálit. Nabádá nás k opravdovému ponoření se do sebe sama, s pocitem a důvěrou v život a v nás samotné. Neboť vše, co se nám děje nás posouvá k lepším zítřkům. Zachycuje vnitřní pocity, které jsou nám dobře známé. Kniha se krásně a lehce čte, až někdy můžeme mít pocit, že nám ji předčítá sama autorka. Děkuji ze srdce Iloně Šplíchalové za toto obohacující dílo.

Báseň Lucie Anabel Hemalové, která byla inspirována knihou

Když duše promlouvá

Když duše promlouvá,
Málokdo jí naslouchá.

Ten, kdo duši svou nechá mluviti,
A následně jejími kroky řídí své žití,
Náhle uvidí, jak krásné a lehké je života svého bytí.

Když duše promlouvá,
Málokdo jí naslouchá.

Kdo duši svou egem svým dusiti chce,
Pak nejvíc dostane, co sám on Nechce.
Neboť "Nechce" Vesmír neznaje.

Když duše promlouvá,
Málokdo jí naslouchá.

Neboj se, člověče, přec,
V duši Tvé netkví Tvá klec.

Když rozhodneš se cestou duše dát,
A dělat budeš to, co nadevše máš ty rád,

Pak duše, tvůj věrný kamarád,
Ukáže ti a povede tě,
Cestou tvého Osobního příběhu.

Neboť každý z nás má svůj vlastní příběh.

Když duše promlouvá,
Od chvíle prozření jí každý rád naslouchá.

Inspirováno knihou Když duše promlouvá od autorky Ilony Šplíchalové. 

Daniela J.

Kniha "Když duše promlouvá" je, jak i autorka sama říká, pohlazením duše pro všechny, kteří cítí, že je potřeba "něco" změnit. Stále častěji mne - jako interiérovou návrhářku - oslovují lidé, protože mají nutkavý pocit, že MUSEJÍ/POTŘEBUJÍ změnit dispozice bytu, téma zařízení, vybavení... prostě "NĚCO". Velmi často je možno vycítit, že nový interiér jejich potřeby/potíž neřeší.

Změnu je nutno provést zevnitř. JINÝ/NOVÝ postoj k životu, k problémům a k lidem bývá velmi ozdravný. Jen je potřeba vědět, jak na to. Opravdu chtít a mít vůli se to naučit. Jako majitelka (malého útočiště pro rozjímání :)) Lichtensteinské Stodoly mohu potvrdit, že stále více našich hostů touží po návratu k sobě samotným, po celkovém zvolnění a umění naslouchat vlastní duši. I jim kupuji knihy jako je tato.

Kniha "Když duše promlouvá" Vám pomůže najít odvahu začít znovu a jinak. A to zase způsobí, že začnete poslouchat svůj vnitřní hlas, začnete plnit své sny a vydáte se na cestu k vytouženému životu. Jediná správná cesta vede skrze vaše nitro.

Eva T.

Zastavit se, zavřít oči, zhluboka se nadechnout, navodit klid a vnitřním zrakem pohlédnout do našeho srdce, které uchovává odpovědi na všechny naše otázky. Spojit se se sebou samým a s tím, co nás přesahuje. S plnou důvěrou v život pak oči opět otevřít a začít žít plným životem. Mnoho z nás cítí se stále vzrůstající intenzitou, že je třeba takový krok udělat co nejdříve. Kniha Když duše promlouvá, neslouží jako neosobní, strohá instruktáž jak na to. Naopak. Kniha má ambice stát se laskavou oporou a shovívavým rádcem pro první krůčky k harmonické přeměně našeho já.

Mgr. Iva K.

Když začnete číst a jste třeba pod vlivem svého momentálního nedobrého rozpoložení, zjistíte, že po několika řádcích se Váš pocit začíná měnit, tíže v duši se zmenšuje a nakonec rozplývá. Začínáte pociťovat radost, otvíráte svoje oči i srdce dokořán. Přichází pocit vděčnosti za život, ať už je v různých okamžicích jakýkoliv, za tu možnost tady být a moci svůj život uchopit a vybrat svůj vlastní směr.

Říkáte si: "Proč mě to dřív nenapadlo, proč na to přicházím až teď?" A nestydíte se ani za slzy, které takový pocit provázejí. Nestydíte se ani za chyby, které jste kdy udělali, protože si uvědomíte jejich velkou hodnotu, kterou nám do dalšího života přinášejí. Uvědomíte si, že všichni máme nadějné vyhlídky.

Vždy je vhodná chvíle, abychom se zhluboka nadechli a vykročili jinak s nově nabytou sebedůvěrou a sebeúctou. Knížka je inspirující a věřím, že si po přečtení každý odnese přesně to, co v daném okamžiku potřebuje.

Ing. Radomír R.

Od knihy "Když duše promlouvá" neočekávejte vyznání se autorky ze svého života, svých pocitů, radostí a strastí běžných, ani těch jiných dnů. Autorka také samu sebe nepasuje do žádné role. Rozhodně také nečekejte žádnou akci, či napětí, nebo přílišnou úzkostlivost vycházející ze zkresleného záměru božího stvoření. Vše začíná, rozvíjí se, ztišuje a v linii naděje souzní se svobodou, kterou je ochoten každý z nás přiznat svému srdci. Čtenář, aniž by si to plně uvědomoval, rozmlouvá při čtení knihy sám se svým srdcem a je vtahován do prostoru vlastních úvah se sebou samým, kniha mu otvírá srdce. Později si položíte otázku, co je tím hybným principem, a dojdete poznání, že autorka nepracuje s pocity, ale se skutečnou svobodou lidského poznání.

Není možné nevšimnout si rozložení fotografií a textu, které působí ve vzájemném souznění a umožňuje čtenáři vytvářet si vlastní prostor pro své úvahy. Nestane se mu, že by byl ukolébán v textové uzavřenosti a vlastních myšlenkách. Střídavý návrat do obrazu a k textu doslova zvyšuje čtenářovu touhu k další a další stránce. Jako mávnutím kouzelného proutku se však dokáže zastavit a přimět se k návratu na stránky již přečtené a se shlédnutými fotografiemi, aby se pokochal scenériemi nebeských výjevů, které jsou podané v kvalitním provedení se smysluplností k doprovodnému textu. Podněcují čtenářovu uchopenou prostorovou fantazii ke hledání toho skrytého, toho nebeského utváření pohybu a vyrovnávání energií.

Autorka knihy "Když duše promlouvá" doslova vtahuje čtenáře do procesu jít cestou svobody srdce a harmonie. Dokonce i s určitou dávkou pokory čtenář přijme onen nabízený posvátný stav vnitřní harmonie, radosti, svobody a naplnění, neboť toto, jako jediné, nám nikdo nikdy nemůže vzít. A ještě dlouho v sobě čtenář uchovává závěrečnou zdravici, vítej, nový živote, buď zdráv.

Adéla P.

Knížka Když duše promlouvá je skutečně léčivé počtení a pokoukání na jeden dech. Jako meditace - jemná, hojivá, tišící a život zrcadlící jako příjemný čas radosti a pohody. Takový život, jaký by snad každý chtěl žít. Je to knížka člověka usoustřeďující a po dočtení se najednou člověk rozhlédne. Děkuji za to rozhlédnutí se a zvednutí hlavy.

Mgr. Radka V. 

Kniha spisovatelky a fotografky Ilonky Šplíchalové Když duše promlouvá je velmi inspirující, poutavá jemností myšlenek a přitom energeticky velmi silná. Mladá autorka velice umně propojila své krásné fotografie oblohy s nádhernými světlenými efekty a seskupením mráčků a mraků s textem, který klidně a lehce plyne stejně jako lehké mráčky letní oblohou.

Myšlenky o smyslu života nenásilně na sebe navazují a přinášejí hluboké a čisté poselství. Nejsou to jen plytká slova, ale mají v sobě hloubku prožitku a poznání života v jeho plném rozsahu. A právě ta propojenost slova, citu, pocitu a obrázků dodávají těm sdělením skutečnou hloubku. Vyvěrají z hloubky duše, která ví a nepochybuje o smyslu života.

Jde o čistá poselství srdce, ve kterých není místo pro pochybnosti o smyslu života. Je v nich klid a důvěra v řád a též oprávněnost "zkoušek" v nejrůznějších podobách, neboť život je cestou poznání sebe samotného a poznání bytí v univerzálním rozsahu. A k tomu vede cesta skrze prožívání každého dne s vědomím, že máme dostatek odvahy prožít ho beze strachu, s důvěrou v sebe a vírou, že až tento den skončí, přijde nový den a s ním něco nového v podobě nových příležitostí, výzev a nabídek.

A pokud jsou někdy mraky na obloze temné a hrozivé, pak i takový den má smysl a význam. Nejde o to ho přežít, ale prožít s důvěrou, že lze jím projít lehce, volně a svobodně.... Neboť anděl strážný nad námi bdí ve dne i v noci, během slunečného dne, kdy se v podobě lehkých mráčků zobrazuje na obloze, ale i ve dnech bouřlivých a neklidných, kdy nás soumrak zahaluje. Ale jsme-li prostoupeni důvěrou, jsme-li bez pochybností a nasloucháme-li sobě a svému vnitřnímu vedení, je vše, jak má být...právě teď, v tento čas....

Kniha Když duše promlouvá mě na chvíli zastavila a dala mi prožít a připomenout, co nesu uvnitř sebe. Mnohé víme, ale až když to jiný oblékne do slov, dostane to konkrétní podobu a svým způsobem se to zhmotní a prostoupí nás to jiným způsobem. Neznámé se stává známým a známé ještě známějším. A takto působí i tato kniha. Každý čtenář přijme, prožije a procítí přesně ten díl sebe a svého duchovního rozměru a v takovém rozsahu a rozměru, na jaký je připraven....právě teď.